Poutník versus Štvanec, čtivý souboj vyděděnců
Hayensův „Já, Poutník“ je příběh ženoucí se rychlostí filmu. Agent CIA Scott Murdoch, původně na odpočinku, nyní jako osamělý „Poutník“ pátrá v pověření samotného prezidenta Spojených států po tajemném mudžahedínovi Saracénovi, který osnuje pomstu celému Západu. Připravoval se léta a pečlivě – boj v Afganistanu, studium medicíny, vývoj smrtícího viru…..
Přes hlavní dějovou linku autor, producent a scénárista, bohatě vrší situace i celé příběhy, z nichž mnohé by vydaly na další román.
Zrádní agenti. Mrtví Rusové. Smrt amerického miliardáře v Turecku. Newyorská dvojčata. Pololegální popravy. Řecká mafie.
Létá se z Washingtonu do Bodrunu a pak do Gazy a z Řecka zpět do Bodrunu, vládním speciálem, soukromým tryskáčem a když je nejhůře, dokonce i linkovým letem. Navštívíme zaplivané hospody i milionářskou party. "Chceš-li být svobodný, stačí jen vzdát se toho, na čem lpíš."
Scott Murdoch, Poutník, muž se schopnostmi Old Shatterhanda kříženého s McGiverem, s charakterem Indiana Jonese a s vědomostmi obsáhlejšími než celá Wikipedie, se narodil se zlatou lžičkou v puse. Snaží se ho řídit nejvyšší špičky planety, ale on si přesto v klíčových okamžicích zachovává důvěru ve svůj úsudek a jedná na vlastní pěst, s vědomím možných důsledků, možná fatálních pro celé lidstvo.
A oproti němu "Štvanec" – vězeň na útěku, Audie Palmer, který se nikdy nenaučil plavat, protože jeho otec tvrdil, že "být dobrý plavec je nebezpečné. Dodává to člověku falešný pocit bezpečí a ten se tak nejsnáze utopí."
Audie, toho času deset let za katrem za loupežné přepadení pancéřového auta se sedmi miliony dolarů při kterém tekla spousta a spousta krve, se rozhodně nenechá ukolébat. Je ostražitý, ale nebojí se postavit přesile. Není na nim zvláštního, ale něco na něm je. Ve vězení je neustále napadán, ale deset let se mu daří přežít den za dnem („Když lidé přežijí přírodní katastrofu, reportéři se jich často ptají, jak to dokázali. Někteří z nich připisují zásluhy bohu. Jiní říkají: Ještě nenadešel můj čas. Většinou ale žádnou odpověď nemají. Žádné tajemství, žádné speciální schopnosti. Proto trpí tolik přeživších syndromem viny. Nezasloužili si svůj dobrý osud tím, že by byli statečnější, chytřejší nebo silnější. Prostě měli kliku.), až poslední noc před svým propuštěním uprchne. Nikdo nechápe proč a honička za Audiem se stává i odkrýváním jeho pečlivě tajeného životního příběhu a motivů jeho jednání.
Štvanec je oproti Poutníkovi příběh komorní, přesto v obou románech nechybí brutální scény, ovšem dávkované s citem. Štvanec je výborně napsaný, většina scén uvěřitelných, a přestože ho psal novinář, vyhýbá se sáhodlouhým popisům – podrobností je vždy přesně tolik, aby člověka vtáhly do děje, ale zbytečně ho nepřehlcovaly. Je to příběh, do kterého je jednoduché se začíst i vžít a to, že někdy postavy jednají v rozporu se zdravým rozumem, se dá snadno odpustit. U Poutníka oproti tomu máte často pocit, že zákruty překošatělého příběhu odbočují kvůli reálii, kterou chtěl autor za každou cenu popsat, i když i tady se různorodé dějové linky se začínají postupně splétat a další a další střípek zapadá do příběhu stále urputnějšího pátrání.
Oba romány stojí za přečtení, rozhodně se u nich nebudete nudit, ale méně je zkrátka a dobře někdy více. Lépe než s agentem Poutníkem se super schopnostmi a nechybující intuicí, který je navzdory svým schopnostem i bohatství věčně nespokojený, aniž by věděl s čím, jsem se cítila ve společnosti Štvance, obyčejného chlápka, kterému se stala křivda a který jde za svým příběhem proti všem, mlčky, bez nadnesenosti a patosu.
Slovy jednoho ze spoluvězňů Audiho Palmera: „Motivace se jako síla řídící lidské záležitosti značně přeceňuje. Sračky se prostě dějou. Nemá to žádnou logiku.“
Zuzana Rampichová
Vlčí dispečink
Populace vlků na Šumavě nyní čítá podle odhadů zoologů 36 zvířat. Povídka o možnostech regulované ochrany hospodářských zvířat v našem největším národním parku.
Zuzana Rampichová
Poslední zastávka Dešenice
Povídka o tom, jak daleko vás na čundru může dovést špatné rozhodnutí... anebo vlak, i když má poslední zastávku v Železné Rudě.
Zuzana Rampichová
O /ne/lásce /k/ robotů/m/
Patnáctý román básníka perverze Iana McEwana je o smutku a beznaději otevřených systémů lidských životů, které zdevastuje mravní zákon, aplikovaný uzavřeným systémem umělé inteligence androidního robota.
Zuzana Rampichová
Nejen František Kotleta naděluje Vánoce v Sudetech
Pokud hledáte dárky pod stromeček mezi českými detektivními thrillery, můžete letos navštívit zapomenuté a drsné pohraničí jak východního „Sudetenlandu“ Františka Kotlety, tak západního „Sudeathlandu“ Kamila Pešťáka.
Zuzana Rampichová
Šumava žijící a literární
Dostál letošní již devátý ročník vimperského literárního festivalu Šumava Litera svému jménu? Ano i ne.
Zuzana Rampichová
Adorace hnusu
Titul „A uzřela oslice anděla“ zdánlivě odkazuje k vyhlédnutí z hnoje vzhůru ke světlu, ale děsivý román Nicka Cavea je ještě mnohem ironičtější.
Zuzana Rampichová
Island Peak – výstup k nejlepší baště Nepálu
Tyto záznamy pocházejí z deníku, který obdržela Dušanova dcera od francouzské policie sedmnáct let poté, co se pětice Čechů včetně jejího otce vydala na nepálský vrchol Island Peak.
Zuzana Rampichová
Neudržitelně
Máte domácí kino? A na zahradě svůj bazén a vlastní tenisové kurty? A co dalšího byste si tak ještě mohli pořídit? Povídka o ekonomické i ekologické neudržitelnosti domácích divadel.
Zuzana Rampichová
Píchačky nahoře na Stráních
Povídka z jednoho listopadového pondělí roku 1978... nebo to snad bylo v říjnu? Ale ať to bylo, kdy to bylo, každopádně se to celé odehrálo v Jeseníkách...
Zuzana Rampichová
Post-romantický SNUFF Viktora Pelevina
SNUFF, ten vůbec nejvíc postmoderní, postapokalyptický, postkomunistický, postkřesťanský, postromantický a post-truth román.
Zuzana Rampichová
Krvavé romány jednadvacátého století
Thrillery? Detektivky? Dobrodružné romány? Kamil Pešťák, spisovatel a hudebník, říká, že s radostí píše a mně nezbývá než doplnit, že jsem s radostí četla.
Zuzana Rampichová
Nebezpečně (post)moderní lži vikomta de Valmont
Nebezpečné známosti, světově proslulý příběh markýzy de Merteuil a vikomta de Valmont, není navzdory své reputaci ani tak milostným románem z 18. století jako stále aktuálním psychologickým dramatem.
Zuzana Rampichová
Živá konzerva
Milostná povídka napsaná při balancování na samém vrcholu Maslowovy pyramidy. Aby mohly vystoupit vyšší potřeby, musí být uspokojeny potřeby nižší. Pokud tedy nejsou určité potřeby dostatečně naplněny, nelze postoupit dále ....
Zuzana Rampichová
O stárnutí aneb úplně jiný Houellebecq
"Jsou věci, které udělat můžeme, a jiné, co se jeví příliš obtížné. Postupně se příliš obtížným stává vše; a to je ve zkratce život." Michel Houellebecq: Platforma
Zuzana Rampichová
Bereničin první polibek
Mírně hororová povídka s mysliveckou tématikou......................varování pro čtenáře: pozor, dlouhá :-)
Zuzana Rampichová
Deník jednoho normálního roku
Pour Féliciter 2021 Povídka o deníku - ohlédnutí za rokem právě končícím jako dárek k tomu právě začínajícímu
Zuzana Rampichová
Poslední hit kapely Banda
Malá povídka o jedné vesnické kapele, na kterou se moc nechodí, i když skládá tak sakra dobrou muziku...
Zuzana Rampichová
Jeho příběh – Manuelova výzva pro občany, kteří se nudí v karanténě
Povídka o tom, jak taky lze trávit karanténu. A o tom, co si všechno dokážeme nalhat. A možná o lásce... a možná taky ne ;-)
Zuzana Rampichová
Její příběh - láska za časů covidu
Povídka o lásce v karanténě... jak to mohlo být a jak to vidí ona... nebo že by to bylo třeba jinak?
Zuzana Rampichová
Letní kachna z Polky
Detektivka ještě z prázdnin, kdy bylo možné odjet a ubytovat se, třeba v malém penzionu na samém okraji Národního parku Šumava... pro ukrácení dnešních divných dní a s přáním, ať léto už strávíme uzdravení a zas na kopečkách!
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 49
- Celková karma 11,39
- Průměrná čtenost 704x
Kontakt: zuzana.rampichova@centrum.cz